Věcné téma | respirační insuficience
|
---|
Odkaz viz. | Acute Hypercapnic Respiratory Failure (UF)
|
---|
| Acute Hypoxemic Respiratory Failure (UF)
|
---|
| akutní hyperkapnické respirační selhání (UF)
|
---|
| akutní hypoxemické respirační selhání (UF)
|
---|
| dechová nedostatečnost (UF)
|
---|
| Hypercapnic Acute Respiratory Failure (UF)
|
---|
| Hypercapnic Respiratory Failure (UF)
|
---|
| hyperkapnické respirační selhání (UF)
|
---|
| Hypoxemic Acute Respiratory Failure (UF)
|
---|
| Hypoxemic Respiratory Failure (UF)
|
---|
| hypoxemické respirační selhání (UF)
|
---|
| respirační deprese (UF)
|
---|
| respirační nedostatečnost (UF)
|
---|
| respirační selhání (UF)
|
---|
| Respiratory Depression (UF)
|
---|
| Respiratory Failure (UF)
|
---|
| ventilační deprese (UF)
|
---|
| ventilační nedostatečnost (UF)
|
---|
| Ventilatory Depression (UF)
|
---|
Viz též | poruchy dýchání
|
---|
| asynchronie mezi pacientem a ventilátorem
|
---|
| BRUE
|
---|
| hantavirový plicní syndrom
|
---|
| hypoventilace
|
---|
| intrinsický pozitivní tlak v dýchacích cestách na konci exspiria
|
---|
| laryngální granulom
|
---|
| obstrukce dýchacích cest
|
---|
| respirační acidóza
|
---|
| respirační paralýza
|
---|
Propojení | Respiratory Insufficiency
|
---|
Konspekt | C08. - 618. - 846
|
---|
Poznámka | Selhávání dechových funkcí, při němž dýchací ústrojí není schopno zabezpečit dostatečnou výměnu plynů. Stav vedoucí v krvi pouze k poklesu parciálního tlaku kyslíku v arteriální krvi hypoxemii se označuje jako r. i. I. typu (parciální); dochází-li současně též k vzestupu oxidu uhličitého (hyperkapnii), jde o r. i. II. typu (globální). R. i. způsobují závažná akutní i chronická postižení plic nebo poruchy dýchání. I. typ spojený s hypokapnií bývá u chorob s postižením plicního parenchymu, např. ARDS, plicní fibrózy, pneumonie, plicního edému. Hypoxemie stimuluje dýchací centrum a zvýšená hyperventilace vede k současné hypokapnii. Progrese či vyčerpání může snižovat hyperventilaci, což se projeví vzestupem tenze oxidu uhličitého. II. typ (tj. hypoxemie kombinovaná s hyperkapnií) bývá zejm. u poruch alveolární ventilace (např. CHOPN, postižení hrudní stěny a pleurální dutiny, útlum dechového centra). Déle trvající hyperkapnie snižuje citlivost dechového centra, které je pak stimulováno zejm. současnou hypoxemií. Příznaky kromě základního onemocnění vyplývají z hypoxie tkání a event. hyperkapnie. U obou typů je narušena i acidobazická rovnováha. Léčba r. i. se kromě terapie příčiny soustřeďuje na dostatečnou oxygenaci a v těžších či akutních případech se provádí i dechová podpora. (cit. Velký lékařský slovník online, 2012 http://lekarske.slovniky.cz/ )
|
---|
Databáze | MESH
|
---|
Odkazy | (10) - MESH
|
---|
| (3) - Knihy
|
---|