| Poznámka | Časté onemocnění charakterizované úbytkem kostní hmoty, "řídnutí kostí". Typ I je tzv. o. postmenopauzální (výrazně častější u žen, časté jsou fraktury obratlů a distálního předloktí, postižena je zejm. trabekulární kost), typ II je o. senilní (poměr žen k mužům je asi 2:1, frakturami je postižen skelet axiální i apendikulární, bývají zlomeniny krčku stehenní kosti, postižena je kost trabekulární i kortikální). Příčina není zcela jasná, vyskytuje se ve vyšším věku častěji u žen po přechodu nebo po odstranění vaječníků ještě v plodném období, bývá následkem dlouhodobé nehybnosti, delší léčby kortikoidy nebo důsledkem některých vzácnějších chorob. Vliv má kouření, nadměrná konzumace kávy aj. Projevuje se bolestmi (např. zad) a představuje vyšší riziko zlomeniny (krček stehenní kosti, kompresivní fraktura obratle). K diagnostice lze využít rentgenové vyšetření, osteodenzitometrii, biochemická vyšetření sledující kostní metabolismus. Léčba je dlouhodobá a může spíše jen zastavit další vývoj onemocnění. Uplatňují se kalcium, vitamin D, fluoridy, bisfosfonáty zejm. alendronát, kalcitonin, HRT, SERM, anabolika, symptomatická a fyzikální terapie; velký význam má rehabilitace (a přiměřené zatěžování kostí). Důležitá je prevence (dostatek vápníku, pohyb, u žen podávání pohlavních hormonů po - zejm. předčasném - přechodu, srov. HRT). (cit. Velký lékařský slovník online, 2013 http://lekarske.slovniky.cz/ )
|
|---|
